Zadání bylo člověk jako společenská bytost.

Chodím kreslit do nákupních center, někdy nadšeně pobíhám od obchodu k obchodu, jindy pláču.

Poslouchám podcasty o kapitalismu, kreslím na eskalátorech, piju kávu a těším se až to bude vše za mnou. 

Svět znaků a vývarů ze znaků. Dítě na ekálatorech posypané třpytkama.

Podivná fenomenologie bez snahy dostat se hlouběji.

Uvědomuji si, že až budu umírat, jedna z věcí která se mi možná bude mihnout hlavou bude nějaká reklama, kterou jsem zahlédla venku.

Doleva doprava. Systém bez pojmů. 

Chtěla bych platit ručními papíry a dokázat přemýšlet o životě jako o něčem, kde peníze nejsou potřeba a nedefinují mojí vlastní hodnotu. 

Práci dokončím. Jdu na známá místa pro prací prášek a zase pláču.

Super semestr. Super dávka informací a vynikající pochybnosti.

Pět hvězdiček